sobota 23. prosince 2017

Vánoční slavnost

Na letošní školní vánoční setkání nám krásně vyšlo počasí. Byl to poslední den, kdy bylo slunečno a sněhobílo. Dopoledne jsme s dětmi a se Zdeňkem připravili spirálu (resp. hlavně já a Zdeněk, děti se převážně klouzaly z kopce). Napadl mě při tom známý citát: „Nic si z toho nedělejte, že Vás děti neposlouchají, ony Vás stále pozorují.“

Ráďa zatím se skupinkou divadelníků nacvičovala divadlo. Moc se mi líbilo, jaká dobrovolnost tu vládla. I kluci, kteří se nechtěli zapojit do hraní, ale chtěli spolupracovat, se účastnili jako osvětlovači či kulisáci. 

Letos jsem se rozhodla, že budu úkoly pečlivě delegovat a nebudu chtít všechno zvládnout sama. Někdo chystal oheň, někdo přinesl jablka, Ruu měla na starosti rozsvícení spirály, v půl šesté měl dorazit anděl..  Aha, anděl tu není. A všichni už jdou ven. Má někdo číslo na anděla? Co má dělat anděl? Kde je Lucka?
Lucka hledá klíče od auta, které někde ztratila a do toho Betčinu mikinu. Ta pofňukává, že nemůže ven. Hledám, co se dá, všechno bez úspěchu, kumulace lidí na jednom místě je zvlášť veliká. Jdu na zahradu z druhé strany, tam stojí anděl. Prý čeká na pokyny od Petra. Od Petra? Aha. Na zahradě mě odchytne Zdeněk. Říkám, že anděl je za rohem. Spirála svítí už hodinu. Doufám, že než tam všichni dojdou, nezhasne. Za chvilku už všichni stojí u spirály (včetně anděla uprostřed) a v tichosti písně Anděle bělostný prochází po jednom symbolicky do svého nitra. 

Ve výsledku to byl úžasný večer. Děti si téměř samy připravily několik vystoupení, zpívali jsme a hráli do noci u ohně, děti si užívaly diskotéku ve třídě a nakonec jsme ulehli do spacáků.

Veselé Vánoce! Máme nejlepší tým na světě!

Ráďo, Petře, Evo, Ruu, Zdeňku, Kvítí. Jsem za vás vděčná!




















pondělí 18. prosince 2017

Adventní víkend

Naordinovala jsem si čas jen pro sebe. Vydala jsem se poprvé na rituál indiánské potní chýše na krásné silné místo klášterní zahrady v Chotěšově. Byl to pro mě úplně nový zážitek a zatím asi fyzicky nejnáročnější v životě.

Přišla spousta zajímavých vjemů, posouvání hranic komfortu a nových zážitků. Prospala jsem potom 12 hodin a cítím se skvěle. Děkuju za tuhle příležitost!







pátek 8. prosince 2017

Výhledy

Moje zimní výhledy z postele mají úplně jinou atmosféru. Stromy shodily listy a větve kreslí nádherně spletitou mapu po obloze. Slunce jinak dopadá, měsíc kouká odjinud. A ptáci pochopili, k čemu jsem jim tam dala to bidýlko. :)






neděle 3. prosince 2017

První adventní...

...neděle. Děti v Techmánii a já si tu voním kardamon a santalové dřevo, pomalu vytvářím deník z Nepálu, protože už na to uzrál čas. A Anežka, momentálně v zajetí Rychlých šípů, se včera ptala, jestli je to Vontská kronika. :)

A je úplněk.






úterý 21. listopadu 2017

Věšák

Už delší dobu jsem přemýšlela o tom, že potřebuju věšák na všechny své korále a přívěsky. Nakonec jsem si ho přinesla z lesa. :)





neděle 19. listopadu 2017

Pod Jezevčí skálou

Sobotní výlet do neznáma. Na mapě jsme prstem ťukli na jakousi Jezevčí skálu. Mám najednou úplně jinou potřebu bytí v přírodě. Jdu si sama svým tempem, rozhlížím se, poslouchám, jak štěkají srnci a vytvářejí tím ozvěnu do ticha. Najednou nemusím zachraňovat žádné batole před nebezpečím, nemusím řešit žízeň ani bolavé nožičky. Výlet, který značně nabývá na hodnotě. Užívám si!